Manni

Oblíbená islandská štychová hra s mnoha místními variantami. Manni v překladu znamená mužík.

Počet hráčů

3 hráči.

Karty

48 karet - bez dvojek. Nejvyšší je eso, nejnižší trojka.

Cíl hry

Uhrát 10 bodů.

Základní Manni

Hraje se po směru hodinek, rozdává se 3x 4 karty každému hráči, dalších 12 karet se položí doprostřed stolu lícem dolů. Tyto karty tvoří Manni. Předák má možnost vyměnit si své karty s Manni. Pokud této možnosti nevyužije, můžou si vyměnit další hráči. Trumfy se pravidelně střídají v pořadí - srdce, piky, káry, kříže. K označení trumfů se často používají zbylé dvojky.
Základní pravidla jsou: ctít nesenou barvu, nemusí se přebíjet ani trumfovat.

Bodování

Hráči si připisují či odečítají body podle jednoduchého vzorce: počet štychů, které získali -4. Hra končí, když někdo dosáhne 10 bodů.

Varianty

Trjámann

Stromový muž - rozdává se 16 karet po čtyřech, 4 karty zbydou do Manni. Na rozdíl od základní hry Manni, zde trumfy nerotují, předák volí druh hry ze čtyř možností. Každý hráč musí zvolit každou hru jednou, celkem se tedy hraje 12 her.

Druhy her:

Nullo - cílem hry je vzít co nejméně štychů, ve hře nejsou trumfy.
Grand - cílem hry je vzít co nejvíce štychů, nejsou trumfy.
Spades - cílem hry je vzít co nejvíce štychů, trumfy jsou piky.
Ostatní - cílem hry je vzít co nejvíce štychů, trumfem může být jakákoliv barva - někdo však zakazuje hrát v pikách.

Předák si může vyměnit 0-4 karty - nejprve je složí, pak si vezme Manni.


Body se počítají štychy - cíl, přičemž cíl je pro předáka 8 a pro ostatní 4 štychy.
Při Nullo se počítá cíl - štychy, předák má cíl 4, ostatní 6.

Hornafjarðarmanni

Na webovské stránce Hornafjarðarmanni je popsána verze Manni hraná na Jihovýchodním pobřeží Islandu - Hornafjörðuru. Dokonce se tam pořádá mistrovství světa, během humřího festivalu, v roce 1997 se tam zúčastnilo kolem 300 hráčů.

Hraje se s 52 kartami. Po zamíchání sejme hráč po pravici rozdávajícího hromádku, spodní kartu otočí a ta určuje druh hry. Sejmutý balíček se dá dospod včetně otočené karty a rozdává se - 4 do Manni, pak 3 karty každému hráči, takže v Manni je nakonec 16 karet a hráči mají po 12.

Druhy her:

Otočená byla 10 a vyšší - hra bez trumfů.

Otočená byla 6-9 - karta určuje barvu.

Otočená byla 5 a nižší - nolo - hra bez trumfů, co nejméně štychů.

Předák může odložit až 7 karet a doplnit si z Manni, další hráč 5 karet, rozdávající to co zbyde.

Bodování je stejné, cílem je uhrát 4 štychy, hraje se do 10 bodů.

Jiná pravděpodobně starší verze Hornafjarðarmanni zapsaná v Þ. Guðmundssonově Spilabók AB je podobná Trjámannu s tím rozdílem, že je celkem 6 her: Nullo, Grand, Piky, Srdce, Kříže, Káry. Celkem je tedy 18 her.

Laugavatnsmanni

Hraje se v Lagavatnu, opět je podobná Trjámannu se 6 hrami. Předák si může vybrat hru, kterou ještě nehrál, navíc ostatní hráči můžou převzít hru vyhlášením Velkého závazku buď Grand nebo v barvě. Velký závazek znamená uhrát 14 štychů, pro ostatní 1 štych. Velký závazek může nahlásit kdokoliv, přičemž pokud jsou stejně vysoké má hráč dřív na řadě přednost, jinak má přednost hráč s vyšším Velkým závazkem. Nejvyšší je Grand, srdce, piky, káry a nejnižší kříže.

Vzdražitel může vyměnit až 4 karty a vynáší první kartu.

Rozdávání i bodování je jako u Trjámannu, pouze pokud vydražitel získá 15 štychů při Velkém závazku vyhrává 4 body a ostatní prohrávají 2.
Pokud uhraje 16 štychů, vyhrává 8 bodů a ostatní ztrácí 4 body.

Zdroj: http://pagat.com/whist/manni.html
Vytvořil:
15.11.1999